Když mě otevřeš – kreativní box Martiny Sobkové z papíru Notpla a Colorplan

Objekt, který využívá zvuku papíru – tak znělo zadání klauzurní práce na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni. Martina měla originální nápad a úspěšně ho realizovala. O jejím talentu se můžete přesvědčit. 

Úvodní slovo Martiny

Boxy, pouzdra a krabičky nebo ať už to nazýváme jakkoliv, nemusí být nutně jen na uschování předmětů, mohou samy fungovat jako objekt, designový prvek. A pokud do nich přece jen něco ukládáme, tak mohou věc povznést a vytvořit celek, ze kterého si teprve sedneme na zadek. A už vůbec nemusí mít všední tvary. A proto tak trochu vznikla tahle „věcička“.

Krychle, kvádr a víko stejného tvaru, které se sundá, to je přece nuda! Ale co když třeba tu krychli rozdělíme diagonálně nebo se přestaneme bát oblých tvarů, pospojujeme pár kruhů... vytvoříme bohaté křivky a když je spojíme se zajímavým způsobem otevírání... tak může vzniknout třeba tohle. A když jsme u toho, tak když mě otevřeš... jen dávej pozor, co uslyšíš.

Rozhovor

Jak vás napadlo vytvořit tuto krabičku?
Vlastně to bylo trošku na truc těm, kteří podceňují potenciál boxů/krabiček/etuí a papíru. Spojením těchto dvou prvků totiž mohou vznikat skvělé věci.

Co bylo zadáním klauzurní práce?
Zadáním byla kniha nebo objekt, který bude využívat zvuky papíru.

Co vás inspirovalo, bylo to něco konkrétního, třeba podobný obal nebo něco úplně jiného?
Inspirací byly vlastně všechny možné obaly, krabičky a rozmanitost jejich otevírání. Všimli jste si někdy těch super zvuků, které dělají podle materiálu, konkrétního otevírání, tvaru a podobně? Tak to je něco málo z mé inspirace.

Je krabička určená pro nějaký konkrétní produkt?
Není, naopak má poukázat na to, že může fungovat jako samostatný objekt a ne být „pouze“ obalem.

Chtěla byste se obalovému designu věnovat?
Studuji Fakultu designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni, tam mám prostor své nápady realizovat. Hodně mi určitě dala také praxe v Knihařství Rak, tam jsem si to moc užila. Doufám, že se obalovému designu, knihařině a obecně tvorbě z papíru budu věnovat nadále a jednou mě třeba bude i živit.

Jak jste vybírala papír?
Měla jsem doma vzorek papíru Notpla a na první pohled a hlavně na dotek jsem se zamilovala a řekla si, že na tuhle práci je jako dělaný, samozřejmě ekologická stránka mu ještě přidala body. K němu už jsem hledala nějaký příjemný a kontrastní papír, abych odlišila pohyblivé části od statických, a to Colorplan Rust výborně splňuje.

Podle čeho jste volila barevnost?
V podstatě hodně pocitově, měla jsem v tom úplnou volnost. Důležitá pro mě byla elegance a podtržení hravosti celého objektu.

Jak se vám s papírem Notpla pracovalo?
Pracovalo se mi s ním dobře, na potahování byl super a také se na něj poměrně dobře razilo. V případě bigovaní nebo tisku by člověk musel být maličko opatrnější, ale jinak si myslím, že je papír super a má spoustu využití.

Je něco, čím vás překvapil?
Jednoznačně vůní, miluji vůni papíru a díky řasám, které Notpla obsahuje, má vůni opravdu specifickou.

Ze všech úhlů pohledu 

Finální objekt si můžete ve fotogalerii prohlédnout ze všech stran. Autorem fotografií je MgA. Libor Hošek.