Jak vznikají faksimile vzácných rukopisů

S nelehkým úkolem si výborně poradili v Art D-Grafickém ateliéru Černý s.r.o. O průběhu vzniku Gelnhausenova kodexu a Zbraslavské kroniky se s námi podělil Přemysl Černý.

Obě faksimilia vznikala v průběhu roku 2016. Po náročných datových úpravách byla tištěna digitálně inkoustovým tiskem na zařízení Canon iPF 8400.

Největší úskalí

Výroba faksimilií trezorových titulů českých archivů a knihoven má svoje specifika. První potíží bývá nevhodnost nabízených dat. Ta jsou totiž často pořizována pro účely prohlížení na internetu. Vzácné rukopisy je navíc při skenování zakázáno vystavovat větším expozicím světla, byť tolik potřebným.

Pro tisk jsou tudíž tato data nevhodná a jejich náprava vyžaduje hodiny trpělivé práce. Patří sem úprava barevnosti, narovnávání hřbetů, vyrovnávání světla v ploše, nastavení spadů, lokální zaostřování atd.

Následný ofsetový nebo digitální tisk, často v kombinaci se sítotiskem nebo s ručním kolorováním, se liší případ od případu, podle toho, co původní rukopis vyžaduje. Totéž platí pro pozdější knihařské práce, které jsou kopírováním původních postupů dnes již málem zapomenutých.

Volba padla na anglický Bockingford by Somerset

Tento kvalitní papír v gramáži 190 g vyhovuje požadovanému příjmu inkoustů, má potřebný volumen a barvu. V tomto případě hraje významnou roli také pocit při dotyku, Bockingford by Somerset velmi dobře simuluje původní pergamen. Je vyrobený ze 100% bavlny.

Následovalo zlacení a knihařské práce (včetně nepravidelného ořezu, výseku děr v pergamenu atd.), které byly poté provedeny ručně v jihlavském archivu.

Výsledkem jsou celkem čtyři exempláře, jež jsou od originálních rukopisů takřka k nerozeznání. Tato faksimilia jsou určena pro veřejnost a jsou vydávána do studoven. Vzácné rukopisy mohou tedy klidně spát v klimatizovaných trezorech a mohou tak být uchovány v nezměněné podobě pro příští generace.